Displaying items by tag: vazy
Nestabilní kotník, může mi to v něčem vadit?
Lidská noha hraje zásadní roli při pohybu člověka. Často se ji ale nevěnuje dostatečná pozornost. Snížená nožní klenba není jediným problémem, které nohy může trápit a mnohdy se tyto obtíže mohou hromadit a ovlivňovat tím celé tělo i naše zdraví.
Noha zprostředkovává kontakt těla s podložkou. Je nepostradatelná pro stabilní stoj, ale také slouží jako opora pro chůzi a běh. Její složitá struktura umožňuje aktivně reagovat na nerovný terén. Svaly nohy totiž obsahují velké množství proprioreceptorů (senzory lidského těla, které zachycují polohu a pohyb). Tyto senzory mozku zprostředkovávají informace z terénu. Je také důležitým orgánem afferentního čití (informace z nohy o dotyku, teplotě, bolesti,…). Důmyslný systém 26 kostí, mnoha vazů, svalů a dalších struktur je poskládán tak, že dokáže při chůzi tlumit dopad, ale také tvořit páku pro odraz.
Poranění vazivových struktur kotníku
Poranění vazů kotníku je jedním z nejčastějších úrazů pohybového systému, se kterým se fyzioterapeut setkává, i když zřídkakdy primárně.
Až třetina těchto úrazů má sekundární následky jako jsou opakovaná zranění, trvalý otok, bolest, poranění měkkých tkání v okolí kotníku a narušení statiky celého těla.
Při vstupním vyšetření se vždy dotazuji klienta: „měl jste někdy nějaký úraz?“ Častou odpovědí je: „ne nic“. Při podrobnějším dotazování pak klient vzpomíná: „ ano, vlastně v mládí několikrát zvrtnutý kotník, ale to už je dávno“.
Často se podceňují zdánlivě „nevinné“ úrazy, jako je zvrtnutý kotník (distorze hlezenního kloubu), který mají klienti tendenci řešit pouze sami stahovacím obinadlem. Každé takové zranění je třeba ale řádně doléčit a vazy vrátit zpět do formy!
Jak se to stane?
Při špatném došlapu chodidla hrozí riziko poranění vazivových struktur (ligament).
Při nekvalitním zhojení vazů často následuje chronická kloubní nestabilita a později artróza. Nestabilní kotník také dovolí odlišné postavení paty a umožní pokles klenby a přispívá k tvorbě vbočeného palce nebo přetížení zevní části chodidla. Velmi často pak problémy „putují“ ke kolenu, kde se přetěžuje vnitřní část kolene a kyčel se stáčí dovnitř. Na tento stav pak reaguje pánev, trup a postavení hlavy, prostě problém „od paty až k hlavě“.
Jak se tomu vyvarovat?
Je třeba bezprostředně po úrazu vyhledat lékaře. Ten provede nejprve klinická vyšetření (mechanismu poranění , místo vzniku bolestivosti, postup tvorby otoku,…) a má k dispozici rentgenové a ultrazvukové vyšetření, kde zobrazí závažnost poranění.
Rozeznávají se tři typy poranění:
- distenze – ( natažení vazů) většinou je možné dokončit pohybovou aktivitu: otok, bolest a omezení pohybu se objeví až s odstupem
- částečná ruptura – částečné omezení hybnosti, otok a bolest je výraznější, narušení struktury několika vláken vazů a kloubního pouzdra
- úplná ruptura – (roztržení vazů) okamžitá bolest, masivní ohraničený otok a krevní výron nejčastěji pod zevním kotníkem, na postiženou končetinu se nelze postavit
Na základě vyšetření je možné ihned zahájit léčbu, která nespočívá pouze ve fixaci ortézou. Lze využít aplikaci hyaluronátu sodného do místa vazivového poranění. Tam pak hyaluronát vytváří „vnitřní dlahu“ a zvyšuje kvalitu hojení.
V akutní fázi nezapomínat na odlehčení končetiny (berle), kryoterapie (ledování), elastická bandáž nebo kinesiotape a zvednutí nohy nad úroveň srdce pro zamezení otoků hlezna.
Vše však záleží na rozsahu poranění.
Až po 8 týdnech od poranění začíná být nové vazivo odolnější vůči zvýšenému napětí….Vyběhnout tedy do terénu 3 týdny od natržení vazů není rozumnou cestou ke stabilnímu kotníku.
Při větším poškození vazů trvá plné zhojení 6-12 měsíců.
Jak na chronickou nestabilitu?
ošetření měkkých tkání – uvolnění svalů a fascií pro zlepšení prokrvení tkání a odstranění chronického otoku. Chronický otok je často pod zevním kotníkem a v okolí Achillovy šlachy.
mobilizace kloubů končetiny- pro obnovení funkce a pohyblivosti jednotlivých kloubů
Kinesio taping- pomáhá zpočátku stabilizovat kotník ve funkčním postavení a tím snižuje bolestivost, únavu i eliminuje otok. Klient si ho po zacvičení dokáže i sám aplikovat. Často je totiž třeba opakovaná aplikace.
aktivní cvičení
Stimulace – pomáhá s prokrvením a uvědoměním si vlastní nohy. Bude se Vám potom lépe s chodidlem pracovat. Je to snadné! Lze použít například masážní míček nebo se projít v písku či přes kamínky.
Cvičit prsty a chodidlo, protahovat svaly chodidla, lýtka, nárt…Uvolnění je po delší fixaci nezbytné. Noha pak může dobře reagovat na terén. Většinou ani netušíme, jakých všech pohybů by noha měla být schopná, aby dobře četla terén.
Nácvik odrazu s aktivním zapojením prstů nohy a nácvik dopadu nohy je důležitou průpravou pro správnou chůzi.
Koordinace a propriocepce nohy – výpady, přenos váhy z jedné končetiny na druhou, nestabilní plochy a cvičení s pružnou gumou. Toto cvičení již vyžaduje souhru celého těla, ale jinak to ani nejde. Jde nám přeci o to, aby celé tělo zase našlo stabilitu v nohách a pracovalo celistvě. Nelze tedy u těchto cvičení hlídat jen chování kotníků. Velmi důležité je postavení kolen, kyčlí, pánve a dalších částí těla.
Autor: Mgr. Petra Krtičková, fyzioterapeut
Re-forma re-start s.r.o.