Lidská noha hraje zásadní roli při pohybu člověka. Často se ji ale nevěnuje dostatečná pozornost. Snížená nožní klenba není jediným problémem, které nohy může trápit a mnohdy se tyto obtíže mohou hromadit a ovlivňovat tím celé tělo i naše zdraví.

Noha zprostředkovává kontakt těla s podložkou. Je nepostradatelná pro stabilní stoj, ale také slouží jako opora pro chůzi a běh. Její složitá struktura umožňuje aktivně reagovat na nerovný terén. Svaly nohy totiž obsahují velké množství proprioreceptorů (senzory lidského těla, které zachycují polohu a pohyb). Tyto senzory mozku zprostředkovávají informace z terénu. Je také důležitým orgánem afferentního čití (informace z nohy o dotyku, teplotě, bolesti,…). Důmyslný systém 26 kostí, mnoha vazů, svalů a dalších struktur je poskládán tak, že dokáže při chůzi tlumit dopad, ale také tvořit páku pro odraz.

Poranění vazivových struktur kotníku

Poranění vazů kotníku je jedním z nejčastějších úrazů pohybového systému, se kterým se fyzioterapeut setkává, i když zřídkakdy primárně.

Až třetina těchto úrazů má sekundární následky jako jsou opakovaná zranění, trvalý otok, bolest, poranění měkkých tkání v okolí kotníku a narušení statiky celého těla.

Při vstupním vyšetření se vždy dotazuji klienta: „měl jste někdy nějaký úraz?“ Častou odpovědí je: „ne nic“. Při podrobnějším dotazování pak klient vzpomíná: „ ano, vlastně v mládí několikrát zvrtnutý kotník, ale to už je dávno“.

Často se podceňují zdánlivě „nevinné“ úrazy, jako je zvrtnutý kotník (distorze hlezenního kloubu), který mají klienti tendenci řešit pouze sami stahovacím obinadlem. Každé takové zranění je třeba ale řádně doléčit a vazy vrátit zpět do formy!

Jak se to stane?

Při špatném došlapu chodidla hrozí riziko poranění vazivových struktur (ligament).

Při nekvalitním zhojení vazů často následuje chronická kloubní nestabilita a později artróza. Nestabilní kotník také dovolí odlišné postavení paty a umožní pokles klenby a přispívá k tvorbě vbočeného palce nebo přetížení zevní části chodidla. Velmi často pak problémy „putují“ ke kolenu, kde se přetěžuje vnitřní část kolene a kyčel se stáčí dovnitř. Na tento stav pak reaguje pánev, trup a postavení hlavy, prostě problém „od paty až k hlavě“.

Jak se tomu vyvarovat?

Je třeba bezprostředně po úrazu vyhledat lékaře. Ten provede nejprve klinická vyšetření (mechanismu poranění , místo vzniku bolestivosti, postup tvorby otoku,…) a má k dispozici rentgenové a ultrazvukové vyšetření, kde zobrazí závažnost poranění.

Rozeznávají se tři typy poranění:

- distenze – ( natažení vazů) většinou je možné dokončit pohybovou aktivitu: otok, bolest a omezení pohybu se objeví až s odstupem

- částečná ruptura – částečné omezení hybnosti, otok a bolest je výraznější, narušení struktury několika vláken vazů a kloubního pouzdra

- úplná ruptura – (roztržení vazů) okamžitá bolest, masivní ohraničený otok a krevní výron nejčastěji pod zevním kotníkem, na postiženou končetinu se nelze postavit

Na základě vyšetření je možné ihned zahájit léčbu, která nespočívá pouze ve fixaci ortézou. Lze využít aplikaci hyaluronátu sodného do místa vazivového poranění. Tam pak hyaluronát vytváří „vnitřní dlahu“ a zvyšuje kvalitu hojení.

V akutní fázi nezapomínat na odlehčení končetiny (berle), kryoterapie (ledování), elastická bandáž nebo kinesiotape a zvednutí nohy nad úroveň srdce pro zamezení otoků hlezna.

Vše však záleží na rozsahu poranění.

Až po 8 týdnech od poranění začíná být nové vazivo odolnější vůči zvýšenému napětí….Vyběhnout tedy do terénu 3 týdny od natržení vazů není rozumnou cestou ke stabilnímu kotníku.

Při větším poškození vazů trvá plné zhojení 6-12 měsíců.

Jak na chronickou nestabilitu?

ošetření měkkých tkání – uvolnění svalů a fascií pro zlepšení prokrvení tkání a odstranění chronického otoku. Chronický otok je často pod zevním kotníkem a v okolí Achillovy šlachy.

mobilizace kloubů končetiny- pro obnovení funkce a pohyblivosti jednotlivých kloubů

Kinesio taping- pomáhá zpočátku stabilizovat kotník ve funkčním postavení a tím snižuje bolestivost, únavu i eliminuje otok. Klient si ho po zacvičení dokáže i sám aplikovat. Často je totiž třeba opakovaná aplikace.

aktivní cvičení

Stimulace – pomáhá s prokrvením a uvědoměním si vlastní nohy. Bude se Vám potom lépe s chodidlem pracovat. Je to snadné! Lze použít například masážní míček nebo se projít v písku či přes kamínky.

Cvičit prsty a chodidlo, protahovat svaly chodidla, lýtka, nárt…Uvolnění je po delší fixaci nezbytné. Noha pak může dobře reagovat na terén. Většinou ani netušíme, jakých všech pohybů by noha měla být schopná, aby dobře četla terén.

Nácvik odrazu s aktivním zapojením prstů nohy a nácvik dopadu nohy je důležitou průpravou pro správnou chůzi.

Koordinace a propriocepce nohy – výpady, přenos váhy z jedné končetiny na druhou, nestabilní plochy a cvičení s pružnou gumou. Toto cvičení již vyžaduje souhru celého těla, ale jinak to ani nejde. Jde nám přeci o to, aby celé tělo zase našlo stabilitu v nohách a pracovalo celistvě. Nelze tedy u těchto cvičení hlídat jen chování kotníků. Velmi důležité je postavení kolen, kyčlí, pánve a dalších částí těla.

Autor: Mgr. Petra Krtičková, fyzioterapeut

Re-forma re-start s.r.o.

Snad každý kdy zažil určitý typ bolesti, ať už to byla bolest zad, břicha či jiné části těla, avšak málokdo by v ordinaci svého lékaře, či terapeuta pomýšlel na to, že zdrojem může být něco tak „bezvýznamného“ jako např. 15 let stará jizva po apendektomii.

A právě tato jizva, bez ohledu na její stáří či původ, může „hatit“ léčbu a působit recidivu bolestivých stavů. Jizva v jakékoli oblasti je pro tělo nově vzniklá situace, se kterou musí pracovat.

Asi první poznatky, že jizva není „pouhým“ kosmetickým defektem, objevili ve 30.letech bratři Hunekeovi. Zjistili, že při obstřiku některých jizev látkou proti bolesti lze dosáhnout velmi dobrých terapeutických výsledků. Velmi často ve vzdálených místech od obstříknuté jizvy, náhle ustoupila veškerá symptomatika poruch pohybové soustavy.

Jak to poznám?

Často se problematické body v jizvách přenášejí jako pálivá, píchavá, vystřelující nebo bodavá bolest. Jizva je tuhá, neposunlivá, může se v okolí vyskytovat otok. Často také ovlivňují stabilitu těla tím, že „přetahují“ tkáně na svoji stranu. Vznikají tak časté dysbalance, které mohou působit potíže až za mnoho let.

Jak se to stane?

Jizva, ať už jako „pozůstatek“ po operaci nebo nepříjemná vzpomínka popálenin, bývá často přehlížena a podceňována. Avšak komplikace s ní spojené mohou narušit následnou léčbu i rehabilitaci pacienta a významně ovlivnit jeho kvalitu života. Následkem porušení epidermis, tedy pouze povrchové vrstvy kůže, vznikne poměrně minimální jizva, která nemívá vážné následky. Avšak při porušení dermis, tedy celé integrity kůže, vznikají již jizvy viditelné, obsahující kolagenní vlákna. Při hlubokém a hrubém porušení celistvosti kůže, kdy jsou již zasaženy také svaly a tuková tkáň, dojde ke vzniku značně napnutých a zanořených jizev, které velmi často omezují i funkci kloubů.

Jizvy po endoskopii jsou přeci neškodné...

Při operacích v břišních dutině (laparoskopie) nebo při operaci menisků v koleni (artroskopie) je vstup přes kůži do tělních dutin celkem malý. Několik malých jizev většinou nevyvolají potřebu o jizvu nějak pečovat. Často ale i v těchto jizvách může „dřímat“ problém a následná bolestivost okolí může vyvolat dlouhodobé obtíže. Jizva je sice velmi malá, ale hloubka zákroku je stále srovnatelná s „velkou jizvou“.

Následkem operace v břišní dutině mohou být i peritoneální adhese. Což jsou jizvami podmíněné změny mezi pohybovým aparátem a vnitřními orgány (vertebroviscerální vztahy). Tyto srůsty patří k významným komplikacím zdravotního stavu pacienta.

A určitě v neposlední řadě stojí i ty méně očividné „stopy“, jako např. zásah do psychiky. Protože právě jizva může být pro člověka značným psychickým traumatem.

Jak na to?

Preventivní podpora spočívá především ve snaze o urychlení tzv. fysiologického vyzrávání jizvy. V jizevnaté tkáni se již nikdy neobnoví ochlupení, tukové a potní žlázy. Obsahuje méně elastických vláken a vody. Nesmírně důležitá je tedy prevence vysychání kůže. Promašťujte tedy měsíčkovou mastí, Calcium panthotenicum ung., čisté nesolené vepřové sádlo, Contratubex gel).

Velmi důležitá je důsledná ochrana před UV zářením, a to minimálně po dobu tří měsíců, kdy je nezbytné používat ochranné krémy s minimální hodnotou UV faktoru 20 nebo lépe přelepit jizvu např. náplastí.

  Tlakové obklady a masáže

Vliv dlouhodobého tlaku na jizvu účinně brání hypertrofickému jizvení a trvalý tlak na cévní stěnu rovněž vede ke změknutí a oploštění jizvy. Plošné tlakové obklady u popálenin a dalších čerstvých jizev však vyžadují dlouhodobou celodenní aplikaci. Preventivně je možné rovněž využití tlaku elastického prádla nebo bandáží. Stejně důležitou prevencí jsou tlakové masáže, se kterými lze začít ihned, když je srostlá rána, tj. cca za 1-2 týdny po odstranění stehů. Provádějí se kolmým tlakem prstu proti jizvě. Tlak se po 30 sekundách uvolní a postupně se ošetřuje celá délka či plocha jizvy. Masáž má charakter přiměřeného bodového tlaku, nikoliv však formou přejíždění prstu přes jizvu. Provádějte masáž minimálně 3x denně po 10 min., raději však více, a to alespoň po dobu 2 měsíců.

Kinesiotaping jizev

Fyzioterapeut pomocí pružných pásek – kineziotapů dokáže změkčit jizvy, zmenšit adhezi i při vtažení jizvy. Aplikace se řídí tvarem jizvy, tuhostí, lokalizací jizvy. Výhodou je vytvoření dlouhodobého tahu na jizvu a její okolí. Aplikace je však možná opakovaně. Nevýhodou může být podráždění kůže u citlivých jedinců.

Techniky měkkých tkání

Je velmi důležité dosáhnout cíle a zajistit protažlivost jizvy a okolní kůže, obnovit tak vzájemnou posunlivost všech vrstev měkkých tkání, kterými jizva prochází. Využíváme k tomu techniky měkkých tkání z myoskeletární medicíny. Často fyzioterapeut využívá techniky při níž tkáně tvaruje do tvaru písmene „C“ nebo „S“. Lze ještě terapii podpořit lokálním teplem. Dosáhneme totiž změkčení a uvolnění měkkých tkání a vazivových struktur. 

Rada na závěr

Ne každá jizva musí být nutně nositelem obtíží. Pokud však již jizva na těle je, je třeba ji alespoň v počátcích věnovat dostatek péče. Pokud máte starší jizvu a cítíte v ní napětí, tah či bolest je vhodné se poradit s odborníkem a stav řešit. Stejně tak, když se přenáší bolest na jiné místo...například jizva na břiše vyvolává bolest zad. Je tedy vhodné tento stav řešit s fyzioterapeutem.

Chcete poradit s jizvou? 

Metoda Ludmily Mojžíšové je nejméně invazivní a nejpřirozenější způsob léčby neplodných žen i mužů, u kterých je neplodnost (sterilita) podmíněna funkčními příčinami tzn., kdy není objektivně prokázána porucha struktury orgánu či pohybového aparátu.

Mezi funkční příčiny řadila Mojžíšová hlavně svalové dysbalance (poruchy) v oblasti pánve, dna pánevního a blokády žeber. Těmto dysbalancím připisovala reflexní odezvu v řadě orgánových soustav, u žen zejména v oblasti vnitřních rodidel.

Léčba, která je založena na reflexním ovlivnění nervoslavového aparátu pánevního dna, ovlivňuje postavení hrudní a bederní páteře, křížové kosti, kostrče, pánve, jejich vzájemné polohy, a dále napětí svalů s těmito oblastmi spojenými. Prostřednictvím reflexní odezvy působí tato metoda na pohlavní orgány zlepšením jejich cévního zásobení, či upravením svalového napětí a zlepšením kvality pohybových tkání.

Kde lze metodu s úspěchem využít?

Gynekologie

- neplodnost - funkční ženská a mužská sterilita

- neschopnost donosit a porodit životaschopný plod - infertilita

- bolestivá menstruace, poruchy menstruačního cyklu - dysmenorea

- bolestivost při pohlavním styku- dyspareunie

- stavy po operacích pohlavních orgánů

Urologie

- zadržování - retence moče

- inkontinence – únik moče

Ortopedie

- bolesti krční, hrudní, bederní páteře, kříže a kostrče, bolesti na hrudi a v pánvi

- skolióza u dětí do 15 let

- artróza kyčelního kloubu, bolesti kostrče

Interní

- některé druhy zácpy

Před zahájením léčby metodou L. Mojžíšové je nezbytně nutné podrobné gynekologické a interní vyšetření pro určení typu sterility, vyloučení závažného postižení kardiovaskulárního a endokrinního systému, jater a ledvin, a tedy pro určení (ne)vhodnosti tohoto způsobu léčby. Vyšetření zahrnuje i provedení spermiogramu u partnera, což je nezbytnou podmínkou potvrzení plodnosti páru.

Autor: Mgr. Veronika Andová

Použité zdroje:

ROZTOČIL, Aleš a Pavel BARTOŠ. Moderní gynekologie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2832-2.

Kurz Rehabilitační léčba některých druhů ženské sterility metodou L. Mojžíšové (školitel Bc. Vlasta Bezvodová).

Mojzis-methods.com. The Mojzis Method and Infertility Treatment [online]. [cit. 2018-02-23]. Dostupné z: <http://www.mojzis-methods.com/schema.php>.