Flossband je široká kompresní guma z přírodního latexu, která pomáhá klientům, kteří trpí zvýšeným nebo sníženým svalovým napětím, bolestí, otokem a omezením rozsahu pohybu. Využití najde u běžné populace, dětí i vrcholových sportovců.

Flossing (jak se technika pracující s kompresní gumou nazývá) intenzivně ovlivňuje kůži, svaly, klouby a fascie.

Koncept Flossing na bázi fyzioterapeutické metody bandážování končetin, která cílí na zvětšení rozsahu pohybů pacienta. Současně mírní a v mnoha případech i zcela potlačuje bolest, zlepšuje propriocepci z končetin (to jak vnímáme danou část těla). Z flossingu benefitují pacienti trpící snížením rozsahu pohybu po akutními či subakutními zraněním. Technika je velmi rychlá  a je založena na léty prověřených technikách bandážování vyvinutých v devadesátých létech a nejčastěji používaných při manuální lymfodrenáži.

Foto: Fossband různé síly a šířky 

Jak to funguje?

Elastická bandáž vytvoří silnější kompresi tkání a přitom pacientovi umožní určitý rozsah pohybů. Navíc tato technika pomáhá zvýšit účinnost svalové pumpy. Ze zraněné oblasti jsou rovněž odstraněny látky spojené s bolestí, například prostaglandin. Díky tomu dosáhnete významného snížení bolesti. Déle snižuje flossing bolest na podkladě vrátkové a endorfinové teorii bolesti.

Bandážovaná místa Flossbandem se následně mobilizují pomocí manuálních technik a specifických cvičení. Kombinací komprese a pohybu vznikají potřebné třecí síly, které odlepí sval a fascii od sebe a obnoví jejich vzájemnou kluznost (přetrhají se tzv. H-crosslinks, adheze, vazivové změny). Tím se ještě během cvičení mění pružnost tkáně i svalové a fasciální napětí. Po odstranění flossbandu se tkáň zachová jako „houba“, která do sebe nasaje čerstvou mezibuněčnou tekutinu a krev a výrazně se prokrví. Při aplikaci na kloub se díky stlačení tekutiny uvnitř kloubního spojení (synoviální tekutina) kloub oddálí a uvolní.

Technika je celkem rychlá a snadná. Jaký efekt po aplikaci nejčastěji pocítíte?

• potlačení bolesti,
• zvětšení rozsahu pohybu,
• zlepšení cirkulace lymfy, zlepšení hydrataci tkání a prokrvení
• zlepšuje regeneraci

Proč flossing funguje u hematomu nebo otoku?

Tím, že na zhmožděnou oblast aplikujete Flossband, dojde k jejímu okamžitému stlačení. Díky tomu dojde k nárůstu tlaku ve tkáni (z normálního tlaku okolo 1mm Hg až na 60 mm Hg) a zmenšení průtoku krve kapilárami. Tím znemožníme normální filtraci krve a sníží se sekrece proteinů z poškozených cév. Viditelně tak zmenšíte otok v postižené oblasti.

​

Foto: Aktivní regenerace po sportu

Jak na to?

Pro maximální individualizaci terapie lze zvolit k léčbě čtyři různé síly flossbandu a tři různé šířky. Volba se odvíjí od technik flossingu a cílů terapie.

Techniky které lze využít:

• Lymfatická technika - ovlivnňuje hematomy, otoky (chronické i akutní), a nebo pro efektivní regeneraci po sportu (aktivní či pasivní).
• Myofasciální technika – působí na svaly a fascie – velmi efektivní na úponové bolesti – přetížení Achillovy šlachy, patní ostruhy, tenisový loket.
• Kloubní technika – centruje kloub do optimální polohy, zvětšuje kloubní rozsah – ovlivnění valgozity kolen, uvolnění kolena po artroskopii.

 Foto: Flossing při úponových bolestech kolena

Využití elastických gum Flossband se v praxi ukázalo být extrémně účinnou terapeutickou metodou. Jsou rovněž velkým přínosem pro velké

množství různých pacientů. Po zaškolení klienta lze Flossband používat i doma pro efektivní autoterapii.

Potřebujete pomoci s přetíženými svaly? 

Objednajte se jednoduše přes objednávký formulář 

Zdroje:

Kurz Terapeutické využití kompresní gumy CompreFloss

https://flossband.cz/co-je-flossbanda-easyflossing

Lidská noha hraje zásadní roli při pohybu člověka. Často se ji ale nevěnuje dostatečná pozornost. Snížená nožní klenba není jediným problémem, které nohy může trápit a mnohdy se tyto obtíže mohou hromadit a ovlivňovat tím celé tělo i naše zdraví.

Noha zprostředkovává kontakt těla s podložkou. Je nepostradatelná pro stabilní stoj, ale také slouží jako opora pro chůzi a běh. Její složitá struktura umožňuje aktivně reagovat na nerovný terén. Svaly nohy totiž obsahují velké množství proprioreceptorů (senzory lidského těla, které zachycují polohu a pohyb). Tyto senzory mozku zprostředkovávají informace z terénu. Je také důležitým orgánem afferentního čití (informace z nohy o dotyku, teplotě, bolesti,…). Důmyslný systém 26 kostí, mnoha vazů, svalů a dalších struktur je poskládán tak, že dokáže při chůzi tlumit dopad, ale také tvořit páku pro odraz.

Poranění vazivových struktur kotníku

Poranění vazů kotníku je jedním z nejčastějších úrazů pohybového systému, se kterým se fyzioterapeut setkává, i když zřídkakdy primárně.

Až třetina těchto úrazů má sekundární následky jako jsou opakovaná zranění, trvalý otok, bolest, poranění měkkých tkání v okolí kotníku a narušení statiky celého těla.

Při vstupním vyšetření se vždy dotazuji klienta: „měl jste někdy nějaký úraz?“ Častou odpovědí je: „ne nic“. Při podrobnějším dotazování pak klient vzpomíná: „ ano, vlastně v mládí několikrát zvrtnutý kotník, ale to už je dávno“.

Často se podceňují zdánlivě „nevinné“ úrazy, jako je zvrtnutý kotník (distorze hlezenního kloubu), který mají klienti tendenci řešit pouze sami stahovacím obinadlem. Každé takové zranění je třeba ale řádně doléčit a vazy vrátit zpět do formy!

Jak se to stane?

Při špatném došlapu chodidla hrozí riziko poranění vazivových struktur (ligament).

Při nekvalitním zhojení vazů často následuje chronická kloubní nestabilita a později artróza. Nestabilní kotník také dovolí odlišné postavení paty a umožní pokles klenby a přispívá k tvorbě vbočeného palce nebo přetížení zevní části chodidla. Velmi často pak problémy „putují“ ke kolenu, kde se přetěžuje vnitřní část kolene a kyčel se stáčí dovnitř. Na tento stav pak reaguje pánev, trup a postavení hlavy, prostě problém „od paty až k hlavě“.

Jak se tomu vyvarovat?

Je třeba bezprostředně po úrazu vyhledat lékaře. Ten provede nejprve klinická vyšetření (mechanismu poranění , místo vzniku bolestivosti, postup tvorby otoku,…) a má k dispozici rentgenové a ultrazvukové vyšetření, kde zobrazí závažnost poranění.

Rozeznávají se tři typy poranění:

- distenze – ( natažení vazů) většinou je možné dokončit pohybovou aktivitu: otok, bolest a omezení pohybu se objeví až s odstupem

- částečná ruptura – částečné omezení hybnosti, otok a bolest je výraznější, narušení struktury několika vláken vazů a kloubního pouzdra

- úplná ruptura – (roztržení vazů) okamžitá bolest, masivní ohraničený otok a krevní výron nejčastěji pod zevním kotníkem, na postiženou končetinu se nelze postavit

Na základě vyšetření je možné ihned zahájit léčbu, která nespočívá pouze ve fixaci ortézou. Lze využít aplikaci hyaluronátu sodného do místa vazivového poranění. Tam pak hyaluronát vytváří „vnitřní dlahu“ a zvyšuje kvalitu hojení.

V akutní fázi nezapomínat na odlehčení končetiny (berle), kryoterapie (ledování), elastická bandáž nebo kinesiotape a zvednutí nohy nad úroveň srdce pro zamezení otoků hlezna.

Vše však záleží na rozsahu poranění.

Až po 8 týdnech od poranění začíná být nové vazivo odolnější vůči zvýšenému napětí….Vyběhnout tedy do terénu 3 týdny od natržení vazů není rozumnou cestou ke stabilnímu kotníku.

Při větším poškození vazů trvá plné zhojení 6-12 měsíců.

Jak na chronickou nestabilitu?

ošetření měkkých tkání – uvolnění svalů a fascií pro zlepšení prokrvení tkání a odstranění chronického otoku. Chronický otok je často pod zevním kotníkem a v okolí Achillovy šlachy.

mobilizace kloubů končetiny- pro obnovení funkce a pohyblivosti jednotlivých kloubů

Kinesio taping- pomáhá zpočátku stabilizovat kotník ve funkčním postavení a tím snižuje bolestivost, únavu i eliminuje otok. Klient si ho po zacvičení dokáže i sám aplikovat. Často je totiž třeba opakovaná aplikace.

aktivní cvičení

Stimulace – pomáhá s prokrvením a uvědoměním si vlastní nohy. Bude se Vám potom lépe s chodidlem pracovat. Je to snadné! Lze použít například masážní míček nebo se projít v písku či přes kamínky.

Cvičit prsty a chodidlo, protahovat svaly chodidla, lýtka, nárt…Uvolnění je po delší fixaci nezbytné. Noha pak může dobře reagovat na terén. Většinou ani netušíme, jakých všech pohybů by noha měla být schopná, aby dobře četla terén.

Nácvik odrazu s aktivním zapojením prstů nohy a nácvik dopadu nohy je důležitou průpravou pro správnou chůzi.

Koordinace a propriocepce nohy – výpady, přenos váhy z jedné končetiny na druhou, nestabilní plochy a cvičení s pružnou gumou. Toto cvičení již vyžaduje souhru celého těla, ale jinak to ani nejde. Jde nám přeci o to, aby celé tělo zase našlo stabilitu v nohách a pracovalo celistvě. Nelze tedy u těchto cvičení hlídat jen chování kotníků. Velmi důležité je postavení kolen, kyčlí, pánve a dalších částí těla.

Autor: Mgr. Petra Krtičková, fyzioterapeut

Re-forma re-start s.r.o.