Snad každý kdy zažil určitý typ bolesti, ať už to byla bolest zad, břicha či jiné části těla, avšak málokdo by v ordinaci svého lékaře, či terapeuta pomýšlel na to, že zdrojem může být něco tak „bezvýznamného“ jako např. 15 let stará jizva po apendektomii.

A právě tato jizva, bez ohledu na její stáří či původ, může „hatit“ léčbu a působit recidivu bolestivých stavů. Jizva v jakékoli oblasti je pro tělo nově vzniklá situace, se kterou musí pracovat.

Asi první poznatky, že jizva není „pouhým“ kosmetickým defektem, objevili ve 30.letech bratři Hunekeovi. Zjistili, že při obstřiku některých jizev látkou proti bolesti lze dosáhnout velmi dobrých terapeutických výsledků. Velmi často ve vzdálených místech od obstříknuté jizvy, náhle ustoupila veškerá symptomatika poruch pohybové soustavy.

Jak to poznám?

Často se problematické body v jizvách přenášejí jako pálivá, píchavá, vystřelující nebo bodavá bolest. Jizva je tuhá, neposunlivá, může se v okolí vyskytovat otok. Často také ovlivňují stabilitu těla tím, že „přetahují“ tkáně na svoji stranu. Vznikají tak časté dysbalance, které mohou působit potíže až za mnoho let.

Jak se to stane?

Jizva, ať už jako „pozůstatek“ po operaci nebo nepříjemná vzpomínka popálenin, bývá často přehlížena a podceňována. Avšak komplikace s ní spojené mohou narušit následnou léčbu i rehabilitaci pacienta a významně ovlivnit jeho kvalitu života. Následkem porušení epidermis, tedy pouze povrchové vrstvy kůže, vznikne poměrně minimální jizva, která nemívá vážné následky. Avšak při porušení dermis, tedy celé integrity kůže, vznikají již jizvy viditelné, obsahující kolagenní vlákna. Při hlubokém a hrubém porušení celistvosti kůže, kdy jsou již zasaženy také svaly a tuková tkáň, dojde ke vzniku značně napnutých a zanořených jizev, které velmi často omezují i funkci kloubů.

Jizvy po endoskopii jsou přeci neškodné...

Při operacích v břišních dutině (laparoskopie) nebo při operaci menisků v koleni (artroskopie) je vstup přes kůži do tělních dutin celkem malý. Několik malých jizev většinou nevyvolají potřebu o jizvu nějak pečovat. Často ale i v těchto jizvách může „dřímat“ problém a následná bolestivost okolí může vyvolat dlouhodobé obtíže. Jizva je sice velmi malá, ale hloubka zákroku je stále srovnatelná s „velkou jizvou“.

Následkem operace v břišní dutině mohou být i peritoneální adhese. Což jsou jizvami podmíněné změny mezi pohybovým aparátem a vnitřními orgány (vertebroviscerální vztahy). Tyto srůsty patří k významným komplikacím zdravotního stavu pacienta.

A určitě v neposlední řadě stojí i ty méně očividné „stopy“, jako např. zásah do psychiky. Protože právě jizva může být pro člověka značným psychickým traumatem.

Jak na to?

Preventivní podpora spočívá především ve snaze o urychlení tzv. fysiologického vyzrávání jizvy. V jizevnaté tkáni se již nikdy neobnoví ochlupení, tukové a potní žlázy. Obsahuje méně elastických vláken a vody. Nesmírně důležitá je tedy prevence vysychání kůže. Promašťujte tedy měsíčkovou mastí, Calcium panthotenicum ung., čisté nesolené vepřové sádlo, Contratubex gel).

Velmi důležitá je důsledná ochrana před UV zářením, a to minimálně po dobu tří měsíců, kdy je nezbytné používat ochranné krémy s minimální hodnotou UV faktoru 20 nebo lépe přelepit jizvu např. náplastí.

  Tlakové obklady a masáže

Vliv dlouhodobého tlaku na jizvu účinně brání hypertrofickému jizvení a trvalý tlak na cévní stěnu rovněž vede ke změknutí a oploštění jizvy. Plošné tlakové obklady u popálenin a dalších čerstvých jizev však vyžadují dlouhodobou celodenní aplikaci. Preventivně je možné rovněž využití tlaku elastického prádla nebo bandáží. Stejně důležitou prevencí jsou tlakové masáže, se kterými lze začít ihned, když je srostlá rána, tj. cca za 1-2 týdny po odstranění stehů. Provádějí se kolmým tlakem prstu proti jizvě. Tlak se po 30 sekundách uvolní a postupně se ošetřuje celá délka či plocha jizvy. Masáž má charakter přiměřeného bodového tlaku, nikoliv však formou přejíždění prstu přes jizvu. Provádějte masáž minimálně 3x denně po 10 min., raději však více, a to alespoň po dobu 2 měsíců.

Kinesiotaping jizev

Fyzioterapeut pomocí pružných pásek – kineziotapů dokáže změkčit jizvy, zmenšit adhezi i při vtažení jizvy. Aplikace se řídí tvarem jizvy, tuhostí, lokalizací jizvy. Výhodou je vytvoření dlouhodobého tahu na jizvu a její okolí. Aplikace je však možná opakovaně. Nevýhodou může být podráždění kůže u citlivých jedinců.

Techniky měkkých tkání

Je velmi důležité dosáhnout cíle a zajistit protažlivost jizvy a okolní kůže, obnovit tak vzájemnou posunlivost všech vrstev měkkých tkání, kterými jizva prochází. Využíváme k tomu techniky měkkých tkání z myoskeletární medicíny. Často fyzioterapeut využívá techniky při níž tkáně tvaruje do tvaru písmene „C“ nebo „S“. Lze ještě terapii podpořit lokálním teplem. Dosáhneme totiž změkčení a uvolnění měkkých tkání a vazivových struktur. 

Rada na závěr

Ne každá jizva musí být nutně nositelem obtíží. Pokud však již jizva na těle je, je třeba ji alespoň v počátcích věnovat dostatek péče. Pokud máte starší jizvu a cítíte v ní napětí, tah či bolest je vhodné se poradit s odborníkem a stav řešit. Stejně tak, když se přenáší bolest na jiné místo...například jizva na břiše vyvolává bolest zad. Je tedy vhodné tento stav řešit s fyzioterapeutem.

Chcete poradit s jizvou?